Nejsem rasista, ale... muslimové ať se kolektivně omluví!

Teroristické atentáty v Paříži spustily v české veřejné debatě vodopád prohlášení veřejně známých osobností, jež přímo či nepřímo spojují s útoky islamistů s jakou fiktivní muslimskou "komunitou". Vykreslováním všech muslimů jako jednotné komunity ve skutečnosti kopírujeme rasistické uvažování islamistů, jež dělí svět na muslimskou ummah a nevěřící kuffar, jejichž život nemá žádnou cenu.

„No já furt čekám, až se k tomu vyjádříš na Facebooku ty,“ nabádal mě minulou sobotu nad pivem můj dobrý kamarád ze středoškolských let. Pravda, pařížské útoky jsem sice zaznamenal už v pátek večer a sledoval je – částečně skrze internetovou televizi, částečně skrze Twitter – tak trochu live, takže dojmů i myšlenek jsem měl plno, ale potřebu jakkoliv se k tématu vyjadřovat jsem skutečně necítil. „:-(„ a „Já vím“ zněl obsah dvou esemesek, které jsem si v sobotu o přestávkách mezi řízením vyměnil s kamarádkou, zatímco jsem v dešti pomalu ukrajoval kilometry na silnici vedoucí na pražské předměstí.

Ne že bych si o události nic nemyslel, to naopak – ale digitální komunikační oceán jménem sociální sítě dokázal už od páteční noci generovat takový pramen moudrosti, že mi jakákoliv forma vyjadřovat se na Facebooku nebo Twitteru přišla hloupá.

Právě ale nekonečný proud myšlenek, který po celý minulý týden sociální sítí koloval, skvěle ukazuje, jak se v Česku vaří rasismus. Dodnes mě fascinuje, proč má potřebu se k tématu islámu, islamismu a přistěhovalců z muslimského světa vyjadřovat tolik lidí, kteří možná dosáhli úspěchu ve svém oboru, ale o právě o tématu imigrace, integrace a terorismu nejen mnoho neví, ale ještě se k němu dopouštějí zavádějících či přímo nesmyslných tvrzení. 

Omluv se za něco, co jsi neudělal, prostřednictvím někoho, kdo tě nezastupuje

Pavel Svoboda není člověk, kterého je úplně fér posadit mezi rasisty a xenofoby. Docent evropského práva Svoboda sedí v Evropském parlamentu za KDU-ČSL a patří mimo jiné mezi české europoslance, kteří otevřeným dopisem tvrdě kritizovali Zemana za jeho společné vystoupení se spolkem Islám v ČR nechceme na Mezinárodní den studentstva. Ačkoliv se tedy Pavel Svoboda proti xenofobii vymezuje, právě on (zřejmě v dobré víře) na svém Twitteru sdílel tvrzení, na které jsem v sobotu ráno jen nevěřícné koukal. (I když si uvědomuji mnohokrát opakované tvrzení RT nerovná se endorsement, z odpovědi na dotaz je zřejmé, že se Pavel Svoboda s tvrzením tweetu ztotožňuje.)

Původní autor Tweetu Jiří Kučera jej napsal ještě v noci z pátku na sobotu, Pavel Svoboda jej následně retweetnul v sobotu v půl deváté ráno.

Ten Tweet je natolik hloupý, že je mi až trapné psát, co je na něm vlastně špatně.

Zaprvé a především: „muslimská komunita“ není monolit, za který by mohl kdokoliv reprezentativně vystupovat, a už vůbec to nejsou fanatici na sociálních sítí. „Muslimská komunita“ není IKEA nebo LIDL, aby měla jednotnou komunikační strategii a tiskové oddělení, které se jménem vedení společností omlouvá, kdykoliv se v masových kuličkách objeví koňské maso nebo dětská stolička uřízne předškolákovi prsty. „Komunita“ muslimů zahrnuje ve Francii asi 5 milionů lidí a shrnuje lidi různých demografických kategorií s různým stupněm náboženského cítění. Do imaginární komunity francouzských muslimů je vedle islamistických atentátníků možné počítat rozlišné typy lidí od drsných rapperů z předměstí typu legendárních IAM přes fotbalovou hvězdu Zinedina Zidana až po ministryni školství Najat Vallaud-Belkacem. Představa, že existuje jakýsi orgán, který může jménem všech těchto lidí mluvit, je ze zásady chybná.

Mohli bychom samozřejmě přistoupit na tezi, že by se k situaci měly vyjádřit alespoň spolky, které se za reprezentanty muslimů vydávají. Pak je ale drzost v jedné větě vyčítat „muslimské komunitě“ mlčení a v druhé vyčítavě zmiňovat oslavy na sociálních sítí od zfanatizovaných islamistů, kteří jsou pro muslimskou „komunitu“ ještě méně reprezentativní než jakýkoliv centrální orgán francouzských muslimů. 

Zadruhé, i pokud přistoupíme na to, že existují nějací reprezentanti muslimské komunity, kteří se mohou k útokům vyjadřovat, byl tweet v sobotu ráno, kdy jej Pavel Svoboda retweetoval, již nepravdivý. Pařížská Velká mešita, jejíž rektor Dalil Boubakeur zároveň předsedá Francouzské radě muslimů (a tedy kvazireprezentativnímu orgánu francouzských muslimů), už v sobotních brzkých ranních hodinách publikovala na svém webu tvrdé odsouzení celého útoku, vyzvala národ k solidaritě a jednotě a podpořila prezidenta Francoise Hollanda. Nehledě na to, že Twitter také postupně začaly plnit retweety osobních omluv a distancí obyčejných muslimů (jakkoliv jsou stejně nereprezentativní jako oslavy džihádistů). 

Nalijme si čistého rasismu

Pavel Svoboda jistojistě není xenofob ani rasista. Přesto tweet, který v sobotu ráno sdílel, napomáhá vytváření atmosféry, kdy za činy jedinců nese imaginární „muslimská komunita“ kolektivní vinu. O to horší jsou však prohlášení známých osobností, jež ke kolektivní vině vyzývají přímo.

Komentář Václava Klause mladšího, bývalého ředitele jednoho z nejúspěšnějších českých gymnázií, ve kterých muslimy nepřímo přirovnává k nacistům byl natolik přestřelený, že se reakce na něj objevily doslova během pár hodin. Podobně nechutná jsou twitterová vyjádření ekonomického publicisty Pavla Kohouta.

Ano, Kohout muslimy s nacisty nesrovnává přímo, ale zároveň tweet formuluje tak, že každý chápe, co je hlavním smyslem sdělení. Ve zvrácené logice Pavla Kohouta není rozdíl mezi umírněnými a radikálními muslimy, stejně jako není rozdíl mezi umírněnými a radikálními nacisty.

Ano, kritika islámu (stejně jako kritizovat křesťanství, judaismus či jakékoliv jiné náboženství) je jistě namístě; ostatně věnují se jí mnohdy sami muslimové, kteří islám kritizují zevnitř. Srovnání muslimů a nacistů ale není žádná konstruktivní kritika soudobého islámu, nýbrž pouhá urážka. Co víc; je to snaha všechny muslimy postavit do řady a klást jim vinu za islamismus a terorismus bez ohledu na to, zdali třeba sami nepatří mezi oběti teroristických útoků. (Mezi 129 oběti pařížských útoků jich bylo hned několik.) Kohout tak nepřímo volá po tom, abychom muslimy posuzovali en bloc, bez ohledu na to, zdali jsou islamistickými teroristy, nebo jejich odpůrci, kteří si navzdory tomu dovolili nevzdat se svého náboženství. 

Co si o podobném tvrzení mají myslet třeba příslušníci kurdských (a převážně tedy muslimských) milic, kteří hrdinně bojují proti fanatismu Islámského státu? Pokud je islám jedno velké zlo, proč pešmergové neodloží své kalachy a nesloží přísahu samozvanému chalífovi z ISIS? Co muslimští gayové či feministky, kteří a které se navzdory sporům s konzervativními vyznavači islámu nevzdávají svého náboženství? Slyšel někdy Kohout o tom, že laureátka Nobelovy cenu míru Malalay, kterou se pokusili zabít islamističtí extremisté z Talibanu, je a zůstává muslimkou?

A když už jsme u pana Kohouta, ještě jeden jeho "inteligentní" tweet nakonec: 

Rasisté jsou islamisté bílé Evropy 

Nešťastný retweet europoslance Svobody, který se jindy proti projevům xenofobie vymezuje, a nemístné přirovnání muslimů k nacistům z úst Pavla Kohouta mají jedno společné: posilují vnímání muslimů jako jednolité komunity, která společně a nerozdílně nese odpovědnost za činy jedinců.

Je to přitom právě předhazování kolektivní viny všem „bezvěrcům“ a dělení světa na muslimskou ummah a bezbožné kuffar, které teroristům slouží jako ospravedlnění pro útoky v Paříži. Vykreslováním muslimů coby jednolité komunity či srovnáváním s nacisty se tak sami nebezpečně přibližujeme rasistickému uvažování islamistů - místo toho, abychom před jejich uvažováním Evropu bránili.


P.S. Poté, co jsem tento článek napsal, jsem na něj na Twitteru upozornil oba zmíněné - jak politika Pavla Svobodu, tak publicistu Pavla Kohouta. Zatímco Pavel Svoboda článek retweetoval s tím, že s obsahem souhlasí a že soudil příliš rychle, Pavel Kohout na článek nijak nereagoval.

Myslím, že rozdíl mezi čestnou reakcí pana Svobody a mlčením pana Kohouta je všeříkající.
 

Autora blogu Vinohradská kavárna můžete sledovat na Twitteru a na Facebooku.