"A pořádně mu to dneska večer udělej!" křičí na mě zdálky prodavač z obchodu s tričky I♥Prague a aby bylo jasné, co myslí, bouchá pěstí do nastavené dlaně. Právě jsme se na pražské Pride potkali s kamarádem, a jelikož jsme se na pozdravení objali, prodavač má o naší orientaci jasno. (Oba máme, mimochodem, přítelkyni. A vůbec by mě nepřekvapilo, kdyby byla v průvodu třeba i polovina lidí se standardní orientací.)
Pochod hrdosti se v Praze letos koná již pošesté. A i když se Česko
ve srovnání se zbytkem střední a východní Evropy zdá nebývale liberální,
řada předsudků a odsudků vůči minoritní orientaci přetrvává dodnes - a to nejen mezi prodavači triček pro turisty. Ani česká legislativa, umožňující "pouze" registrované partnerství, není
v celosvětovém srovnání nijak zvlášť progresivní. Zvlášť při pohledu na to, jak se rozšiřuje
počet zemí, které teplým párům umožňují soužití se vším všudy -
od manželství po adopce.
V souvislosti s tím, že se v
Česku bude brzy rozhodovat o umožnění adopcí stejnopohlavními páry, je
otázka postavení menšin opět na výsost aktuálním tématem. A to se evidentně promítá i do návštěvnosti Prague Pride. Podle organizátorů se průvodu letos zúčastnilo kolem 40 tisíc lidí.